"Chycen do pasti" - Maroko, magazín Koktejl [III/2010]

Bloudím uzounkými uličkami. Ztrácím pojem o místě i čase. Vzduchem se linou vůně vábné i nevábné. Do toho labyrintu pronikají výkřiky prodejců lačnících ulovit některého z cizinců, který si původně nic koupit nechtěl. Jenže už je v pasti, tedy konkrétně v súku, na arabském tržišti.

Téměř všechna historická města severozápadního Maroka mají ve svém jádru nejstarší část, medinu. Tady tepe srdce města a odsud proudí esence života dále, až za jeho hranice. V bezpečí hradeb zůstal svět po staletí zakonzervován se svými tradicemi i problémy. Celé to lidské hemžení je na první pohled velmi chaotické. Vše je však provázané a dohromady to spolehlivě funguje s každou ranní modlitbou muezzina, 365 dní v roce již po celá staletí.

398ę600ęNitě v barvách tisíce a jedné noci.

Kolem mešity se postupně v kruzích budovaly súky, arabská tržiště. Každý súk má své uličky s přesně daným místopisem. Nejblíže k mešitě vznikaly súky s voňavým zbožím a řemesly, která byla i méně hlučná, na úplný okraj byly vytlačeny například koželužny. V každé uličce můžete sledovat práci zručných řemeslníků, někteří nás nechají přihlížet i když někdy chtějí pár dirhamů.

Nahlédnete-li do jejich obydlí, máte dojem, že jsou všechny stejné, omšelé s malými okny. Někdy rozeznáte dům od mešity jen pokud má otevřenou bránu. Většina sídel je postavena velmi jednoduše a prostě, nicméně i tady najdeme paláce movitých obchodníků s bohatě vyřezávanými, zdobenými stropy a štukovou výzdobou, což je bohužel většinou skryto zrakům turistů. Ve Fásu je takových honosných rezidencí několik set.

800ę528ęMraveništi podobná medina ve Fásu.

Stará medina ve Fásu se honosí více jak tisícem ulic a postraních uliček. Museli byste se v ní pohybovat několik dní, abyste se trochu vyznali. Cesty se tu rozvětvují na dvě, tři a zase se spojují. Uličky vznikají, zanikají a někdy končí i v domech. V medině se dokonale orientují pouze místní obyvatelé, kteří se v ní narodili. Jakmile vás vtáhne proud lidí dovnitř, už se těžko hledá cesta ven. Žádný spolehlivý plán neexistuje. Pokud se ztratíte, pak vám jedině zbývá nechat se za bakšiš vyvést ven.

680ę600ęMaročané jsou až na pár výjimek příjemní. Po vyfocení tohoto prodejce bylo třeba se rychle přemístit.

MASO PLNÉ MUCH
Většinu uliček zastřešují látky a procházející světlo podle nich obarví stánek i se zbožím. Když je strop z dřevěného roštu, roztančí se kolem ornamenty stístávají ještě barevnějšími. V súku seženete cokoli, jsou zde krámky hrnčířů, tkalců i niťařů. Překvapí vás, co všechno nabízí třeba řezník. Užasle hledím, s jakou samozřejmostí tu visí beraní i velbloudí hlavy s vyplazenými jazyky, z jejichž prázdných očních důlků vylézají mouchy, které už evidentně splnily své životní poslání. Pro místní obyvatele, nic překvapivého.

800ę586ęPřístup k hygieně se tady oproti Evropě liší.

V další uličce nabízejí prodavači různé druhy ryb, jsou rozložené volně na pultech pokryté zelenou natí koriandru. O jejich čerstvosti máte okamžitě jasno, jelikož jsou pokryty stovkami much. Nad nimi stojí prodavač a se stoickým klidem odhání mouchy z jedné strany na druhou. Když ale zjistí, že ho fotím, divoce gestikuluje a nadává. Nedám si to líbit, přičemž odpovím naučenou frází „Ils laissent la langue Allah surveille“ (Ať ti Alláh hlídá jazyk). Obchodník je však muž činu a pomalu se přidávají i jeho kolegové. Raději volím zrychlený přesun a mizím ve změti súku.

398ę600ęPoslední mistři měděných hrnců.

Z další uličky se ozývají údery kladiv dopadajících na rozžhavený kov. Ocitám se v zadýmaném súku, kde se vyrábějí mříže, zemědělská náčiní, židle, stolky, háky. Prostě vše ze železa, na co si vzpomenete. Potkáte zde upocené a od sazí černé kováře, pracující děti či prodavače dřevěného uhlí. Dílny s výhněmi postupně přecházejí v dílny dalších řemeslníků, kde se výrobky brousí, leští a natírají.

ZA VŮNÍ HOBLIN
Kovářské dílny střídají dílny truhlářů. Všude leží spousty trámů, latí i celých kmenů. Většinou se zpracovává kvalitní cedrové dřevo.Můžete si nabrat do dlaní pár vonících hoblin. Je to příjemná změna po rybím súku. Pozorujete řezbáře, přičemž si říkáte, že u nás by se s tím nikdo tak pečlivě „nepáral“.

738ę600ęPouliční prodavači místních cukrovinek.

Příjemné jsou také krámky cukrářů a výrobců tureckého medu. Objevíte zde doslova stovky různých sladkostí, které jsou navršeny do různých „pyramid“ podle druhů a barev. Vše se prolíná s vůní pekařských výrobků. Často se musím vyhýbat dětem, které odnášejí na prknech chléb do pece v jiné uličce.

Samostatnou kapitolou jsou krámky s kořením. Jsou namačkány vedle sebe a je jich spousta. Díky tomu je ulička s kořením cítit na metry daleko. Oči mi těkají po hromadách různě barevného koření známého i neznámého. Prodavači mě lákají na koření do tažinu. V nabídce jsou desítky koření a ještě více směsí. Následně je jen malý krůček od koření k léčivým bylinkám. „Medicína stoprocentně pomáhá,“ přesvědčuje mě obchodník. Některé ingredience doporučuje vyzkoušet rovnou na místě. Když váhám s koupí, nabídne mi zaručeně pravou myrhu. Zavřu oči a říkám si „Tak to je ten vonící dar pro narozeného spasitele“. A když ani to nezabere, snaží se mě zlomit ke koupi krásně barevných chameleonů namačkaných v klecích. Maročané k nim přistupují jako ke zboží a podle toho s nimi také zacházejí.

800ę531ęBarvení zapáchajících kůží vyžaduje pevný žaludek.

Kupodivu jediné, co mezi kořením nenajdete, je sůl. Má vlastní uličku, kde se prodává po kusech i na kila. Dováží se do súku v blocích a palicí se ručně rozbíjí. V další uličce vstupuji do domu s koželužnou. Vyvěšené zboží mě přivádí až do druhého patra, kde vidím vystavenu celou koženou konfekci od malé peněženky, přes různé oblečení až po bytové doplňky. Kůže je barevná, s vytlačenými vzory nebo zdobená zlatem. Z terasy obchodu se kochám pohledem na původní barvírnu a koželužnu. Odtud je vidět tu hroznou dřinu a páchnoucí proces, který se zde již stovky let nezměnil. Když vidím, jaké úsilí musí člověk vyvinout, kupuji si nějakou koženou drobnost na památku. Popravdě, to je důvod, proč vám místní dovolí nahlédnout do „černé kuchyně“ koželuhů.

398ę600ęNebýt oslů zůstaly by súky bez zásobování.

Úchvatná je také logistika v súku, jelikož všechno zboží se do krámků přepravuje na oslech, jediném dopravním prostředku, který se do úzkých uliček vejde. Do toho všeho slyšíte kakofonii zvuků a volání. Připadám si jako postava z pohádek tisíce a jedné noci. Aby si člověk kouzlo Orientu dosyta vychutnal, musí si udělat na medinu čas, který tady plyne o poznání pomaleji, nežli jsme zvyklí. V medině se totiž ocitnete nejen v jiném světě, ale i době.