"Tisíce barev Indie", magazín Koktejl [II/2010]

Indie – to jméno vyvolává v duši spousty exotických představ. Lidem, kteří ji navštívili, v srdci provždy zanechala hluboký a pestrobarevný otisk.

Indie je země kontrastů, ale především barev. Útočí na vás doslova na každém kroku. Každá z nich má svůj vlastní příběh, úděl však mají společný. V Indii navíc cítíte a vnímáte vše intenzivněji. Jakoby zde každá barva měla svou vůni i pach. Za čas je dokážete vnímat i se zavřenýma očima. Každá část této velké země, každé město, palác nebo dům je jinak barevný.

V Ladakhu se před vámi otevírají úžasně pestré krajinné scenérie, jež se mění s postupujícím dnem. Slunce opravdu čaruje. Tady se barvy třepetají ve vzduchu, hory vysílají své barevné nálady do éteru a do vaší mysli. Potom navštívíte buddhistický klášter a oči užasnou. Červená. Tady v horách je více než jinde barvou života. Byl jsem ohromen barevností uvnitř klášterů. Dojmy navíc umocňuje sporé světlo, odříkávané modlitby a zvuky mantry. Je to bezesporu magická atmosféra.

A jak je to s barvou hinduismu? Stojím ve Váranásí na ghátu před posvátnou Gangou. To město bylo staré už za dob Říma. Tady je život ještě syrovější než v ostatních částech Indie. Život a smrt jsou zde jakoby propojeny. Vládne tu oranžová - barva pohřebních artefaktů, květin, svatých mužů, santalového dřeva a očistných plamenů. Barva, která září do noci při oslavě matky Gangy na Dasaswamedh ghátu. Je zdrojem světla a duchovního osvícení. I samotná svatá řeka je doslova plná barev. Zmocní se vás genius loci tohoto města.

Když už si myslíte, že barevnou Indii znáte a že vás nic nepřekvapí, zajeďte si do Rádžasthánu. Je bezesporu nejbarevnější částí Indie. Toulám se několik dní městem maháradžů Džajpurem. Život starých vládců vtiskl Džajpuru a ostatním místům pečeť okázalého barevného bohatství. Růžová – Palác větrů, pevnost Amber, vodní palác… Džajpur září tisíci pestrých sárí. Nenajdete dvě stejná.

Když jsem seděl v letadle na cestě domů, usadil se pár míst přede mnou Ind s překrásně modrým turbanem. A já jsem věděl, že se do Indie musím vrátit, abych odhalil tajemství barvy modré.

795ę600ę

Himachal Pradesh. Cestou do Manali, na jedné ze zastávek, nás obklopily děti. Do jejich nastavených dlaní jsem rád vložil několik rupií.

800ę531ę

Čtyřposchoďový Palác větrů v Džajpuru. Za kamennými filigrány v oknech mohly ženy maháradži o svátcích pozorovat slavnostní procesí, aniž by je kdokoliv spatřil.

398ę600ę

Váranásí. Každý večer na Dasaswamedh ghátu oslavují a uctívají lidé matku řek – posvátnou Gangu. Děkují matce za to, že jim dala život. Podívaná pro oči, která ve vás dlouho zanechá mystický dojem.

398ę600ę

Majestátní sloni na slavnostním procesí v Džajpuru. Pohled na tato nádherná zvířata stojí za to.

800ę531ę

Ladakh. Výstup na Shingo -La (5090m). Pes, který se k nám přidal v poslední vesnici pod vrcholem, nebyl, na rozdíl od nás, ani trochu unaven.

511ę600ę

Svatý muž – sádhú – ve Váranásí blízko ghátu Manikarnika. Na co asi myslí ve své meditaci.

398ę600ę

V nabídce pouličního prodavače ve Váranásí najdete i bizarnější věci.

771ę600ę

Zářivě barevná sárí žen. Pitná voda se nabírá z veřejného zdroje několikrát denně a je vítanou příležitostí k rozhovoru.

800ę531ę

Krásné dívky oděné do slavnostních rouch jsou zlatým hřebem slavnostního průvodu v Džajpuru.

398ę600ę

Rádžasthán. V pevnosti Ambér předvádí Ind své kobry (ovšem za příslušný obnos).

398ę600ę

Váranásí. Když se na vás takto sugestivně zahledí sádhú, máte pocit, že vidí až na samé dno vaší duše.

800ę527ę

Dillí. Mé první setkání s překrásně čistou modrou a oranžovou barvou.

Vladimír Polesný

*1958. Výtvarník, muzikant a cestovatel. Má rád prostor, barvy a svobodu. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Kamenickém Šenově, pokračoval ve studiu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Pracoval v ústeckém divadle jako propagační grafik. Po roce 1989 se začal plně věnovat užité grafice. Až do roku 2003 byl na volné noze, dnes pracuje jako učitel.